Portál AbcLinuxu, 12. říjen 2005 10:16

Tvorba databází v MySQL - III

Články - Návody - Tvorba databází v MySQL - III

Celý třetí díl seriálu je zasvěcen datovým typům a modifikátorům sloupců.

Při návrhu databáze musíte určit datové typy sloupců. V tomto díle seriálu se s datovými typy sloupců, které můžete používat v MySQL, seznámíte. Dále se dozvíte, co to jsou modifikátory sloupců.

Datový typ je atribut sloupce, který určuje, jaké hodnoty se budou moci do daného sloupce zapisovat. Každý sloupec může tedy uchovávat hodnoty pouze jednoho, předem určeného typu.

Prázdná hodnota (NULL)

Před tím, než se vrhnete na studium datových typů, je třeba, abyste chápali pojem prázdná hodnota. Jestliže se ve sloupci záznamu nachází prázdná hodnota, znamená to, že v něm nic není. Nula je hodnota jako každá jiná, a proto není prázdná hodnota

Číselné datové typy

Číselné datové typy dovolují uchovávat pouze čísla. Rozlišujeme dva základní typy číselných typů. A to číselné typy, které dovolují uchovávání celých čísel a číselné typy, které dovolují uchovávání desetinných čísel. Jednotlivé podtypy se liší intervalem ukládatelných hodnot.

Proč ale potřebujeme takové množství datových typů? Definujete-li sloupec jako datový typ BIGINT, bude mít jakékoli uložené číslo do takového sloupce 64 míst ve dvojkové soustavě. Pokud tedy uložíte do takového sloupce číslo 1, uloží se vám do něj 63 nul a jedna jednička na konci. To je ale značně neefektivní, a proto se k ukládání malých čísel používá datový typ SMALLINT.

MySQL zpracovává číselné datové typy rychleji, než ostatní datové typy.

Číselné datové typy typu INT

Číselné datové typy typu INT slouží k ukládání celých čísel. Pokud při jejich definici použijete modifikátor UNSIGNED (např. UNSIGNED INT), nebudete moci do takového sloupce ukládat záporné hodnoty, zato se velikost nejvyššího uložitelného čísla zdvojnásobí.

Číselné datové typy umožnující ukládání desetinných čísel

Jsou to datové typy FLOAT, DOUBLE, DECIMAL. MySQL umožňuje omezit počet cifer desitinného čísla. V definici FLOAT (M, D) určuje M celkovou délku čísla a D délku čísla za desetinnou čárkou.

Datový typ DECIMAL se používá k ukládání velmi velkých čísel a měn, protože nemá prakticky žádné velikostní omezení a zaručuje požadovanou přesnost.

Textové datové typy

Textové datové typy umožňují ukládat textové řetězce. Textový řetězec je množina znaků (např. "Pivovarská 69").

Seznam textových datových typů je v následující tabulce:

CHAR a VARCHAR

CHAR definuje sloupec pevné délky. Znamená to, že pokud nadeklarujeme sloupec jako CHAR(8), budou všechny do něj uložené hodnoty dlouhé 8 bajtů. Když do takového sloupce uložíte tři znaky, MySQL automaticky doplní chybějící znaky.

Naopak VARCHAR definuje sloupec proměnné délky. Pokud do sloupce definovaného jako VARCHAR(8) uložíte 3 znaky, bude se celková délka sloupce rovnat 4 bajty (délka pole + 1).

Výhoda sloupců deklarovaných jako CHAR je to, že jsou rychlejší, nevýhodou je zase nevyužité místo.

V jedné tabulce nemohou být sloupce deklarované jako CHAR společně se sloupci deklarovanými jako VARCHAR. Stane-li se to, MySQL převede všechny sloupce CHAR na sloupce VARCHAR. Pokud jsou ale sloupce VARCHAR deklarovány na 4 znaky a méně, převede je MySQL naopak na datový typ CHAR.

TEXT a BLOB

TEXT a BLOB jsou datové typy proměnné délky - jsou to vlastně velmi rozsáhlé obdoby typu VARCHAR. Do sloupců s datovým typem TEXT a BLOB je vhodné ukládat například obsah značky <TEXTAREA> ve formuláři WWW.

Do sloupců typu TEXT a BLOB můžete ukládat i celé soubory. Nevýhodou těchto datových polí je ale jejich rychlost a velikost, která může vést k fragmentaci. Pokud tedy chcete v databázi ukládat rozsáhlé soubory (např. obrázky), je většinou lepší ukládat je v nějakém adresáři a v databázi ukládat jen odkazy na umístění těchto souborů.

Výčtové datové typy

Jsou to datové typy ENUM a SET. Do těchto datových typů můžete ukládat pouze informace určené při deklaraci. Vypadají a chovají se jako řetězce, ale v databázích MySQL se ukládají jako čísla. Jejich zpracování je proto velmi rychlé.

Datový typ ENUM

Sloupec typu ENUM může uchovávat pouze jednu z hodnot deklarovaných ve jmenovitém seznamu přípustných hodnot. Datový typ ENUM je vhodný například k uchovávání informací získaných z rozbalovacích seznamů na stránkách WWW. Sloupec typu ENUM musí obsahovat hodnotu uvedenou ve jmenovitém seznamu nebo prázdnou hodnotu.

Příklad deklarace sloupce s datovým typem ENUM:

CREATE TABLE Test(
  Vratit ENUM("A", "N") DEFAULT "N",
  Barva ENUM("Cerna", "Cervena", "Bila")
)

pokud do sloupce Vratit nezadáte žádnou hodnotu, uloží se do něj N

Datový typ SET

Sloupec typu SET může na rozdíl od sloupce datového typu ENUM uchovávat jednu nebo víc hodnot deklarovaných ve jmenovitém seznamu přípustných hodnot. Je proto vhodný například pro uchovávání informací získaných ze zaškrtávacích formulářů u stránek WWW.

Příklad deklarace sloupců s datovými typy SET:

CREATE TABLE Test(
  Zajmy SET("Lyzovani", "Programovani", "Linux"));


Při vkládání nového záznamu do sloupce typu SET je třeba vkládané hodnoty zabalit mezi uvozovky a oddělit čárkou.

INSERT INTO TEST (Zajmy) values ("Lyzovani, Programovani");


Do polí typu SET proto nevkládejte hodnoty obsahující čárky!

Datové typy, které se používají k uchovávání datumu a času

O těchto datových typech si povíme v nějakém z příštích dílů seriálu.

Modifikátory sloupců

Modifikátory sloupců jsou klíčová slova, která upravují chování sloupců tabulky.

AUTO_INCREMENT (Automatické číslo)

Modifikátor AUTO_INCREMENT lze použít na sloupce typů INT. Hodnota sloupce označeného tímto modifikátorem se po přidání nového záznamu vždy zvýší o 1. Hodnota prvního sloupce v prvním záznamu je 1. Hodnota tohoto sloupce bude tedy v každém záznamu jiná. Modifikátor AUTO_INCREMENT je výborný nástroj pro vytváření jedinečných hodnot.

Každá tabulka může obsahovat pouze jeden sloupec s modifikátorem AUTO_INCREMENT.

Do sloupce s modifikátorem AUTO_INCREMENT můžete při vložení nového záznamu ukládat hodnoty NULL, 0, nebo můžete uložení hodnoty zcela vynechat. Pokud zadáte číslo, které už v databázi existuje, program vypíše chybové hlášení a záznam neuloží. Pokud číslo v databázi ještě neexistuje, číslo do záznamu uloží a příště vloží do databáze číslo o 1 větší. Počáteční hodnotu sloupce s modifikátorem AUTO_INCREMENT můžete určit i při deklaraci.

Poslední uložené číslo modifikátorem AUTO_INCREMENT zjistíte pomocí funkce LAST_INSERT_ID(). Tato funkce vrátí poslední vámi uložené číslo. Pokud by jako poslední uložil automatické číslo jiný uživatel, funkce stejně vrátí to vámi uložené.

Pokud by hodnota sloupce měla přesáhnout maximální povolenou hodnotu datového typu příslušného sloupce, MySQL nahlásí chybu.

ZEROFILL

Modifikátor ZEROFILL se používá k zobrazení vedoucích nul. Chcete-li číslo 7 zobrazit jako jako 00007, musíte příslušný sloupec deklarovat jako INT(5) ZEROFILL.

BINARY

Modifikátor BINARY lze použít na sloupce typu CHAR a VARCHAR. Pokud nadeklarujeme sloupec s modifikátorem BINARY, budou řetězce uložené v těchto sloupcích rozlišovat malá/velká písmena.

DEFAULT

CREATE TABLE Test(Zeme char(2) NOT NULL DEFAULT "CZ");


NULL, NOT NULL

Určují, zda je zadání hodnoty do příslušného sloupce povinné. Pole s modifikátorem NOT NULL musí obsahovat hodnotu. Hodnota NULL je absolutně prázdná. Prázdný řetězec "" není NULL!

PRIMARY KEY (primární klíč)

Sloupec označený modifikátorem PRIMARY KEY jedinečným způsobem identifikuje každý záznam tabulky. Primární klíč nedovoluje hodnoty NULL. Sloupec označený tímto modifikátorem nesmí obsahovat duplicitní hodnoty (musí být jedinečný - musí obsahovat vždy jiné hodnoty). Primární klíč by měla obsahovat každá tabulka.

(Více, nejen o primárních klíčích, se dočtete v jednom z příštích pokračování.)

UNIQUE

Sloupec označený identifikátorem UNIQUE nesmí obsahovat duplicitní hodnoty.

Závěr

Dnes jste se dozvěděli, že rozlišujeme číselné datové typy, textové datové typy, výčtové datové typy, datové typy, které se používají k uchovávání datumu a času, a že modifikátory sloupců jsou klíčová slova, která upravují chování sloupců tabulky.

Po přečtení dnešního dílu byste měli být schopni vymodelovat a následně vytvořit databázi.

Příští díl je věnován klíčům a zamykání záznamů. Naučíte se tedy správně používat klíče, využívat zabudované fulltextové vyhledávání a seznámíte se s problematikou zamykání záznamů.

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2005 Stickfish s.r.o.